Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ortotické řešení nepolohové vady pes equinovarus congenitus
Dědičová, Sára ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název: Ortotické řešení nepolohové vady pes equinovarus congenitus Cíl: Cílem mé práce bylo představit problematiku onemocnění pes equinovarus congenitus (PEC) se zaměřením na konzervativní postup léčby pomocí Ponsetiho metody a tento postup v praxi ověřit. Sekundárním cílem diplomové práce bylo vytvoření brožury pro rodiče dětí s onemocněním PEC. Metody: Výzkumnou metodou diplomové práce byla případová studie, založená na reálném léčebném postupu probanda s onemocněním pes equinovarus congenitus. Do výzkumu vstoupil jeden proband ženského pohlaví, časně po narození, začátek šetření začal 4. den po porodu. U probanda byla indikována konzervativní terapie prof. Ponsetiho. Hodnocení vývoje deformity probíhalo pomocí Piraniho skórovací stupnice a goniometrického měření. Šetření probíhalo v období od 2. 12. 2022 do 22. 3. 2023. Výsledky: Goniometrické vyšetření odhalilo na počátku intervence snížený rozsah pohybu dorzální flexe 20ř, na konci výzkumného šetření bylo možné provést dorzální flexi 35ř. Vstupní vyšetření probanda odhalilo Piraniho skóre 3, z maximálního možného skóre 6 bodů. Po relativně krátkém časovém období došlo k poklesu skóre na hodnotu 0,5 a v rámci dalších měření kleslo na nulovou hodnotu ve všech oblastech. Klíčová slova: deformita, Ponseti, léčba, dlahy, rehabilitace
Testování háďátka octového (Turbatrix aceti) a substrátů pro eliminaci olejových látek z povrchové blanky pro raná stádia okouna říčního (Perca fluviatilis)
PŘIBYL, Tadeáš
V této práci jsem se zabýval alternativním krmným organismem Turbatrix aceti pro odkrm raných stádií okouna říčního a možností eliminací olejových látek z povrchové blanky pro raná stádia okouna říčního. Larvám okouna je nezbytné v prvních 20 dnech po vykulení předkládat živou potrava. Pro odkrm raných stádií okouna se běžně využívá Artemia sp. Bylo testováno 5 variant režimů krmení po šesti opakování, kdy hlavními sledovanými parametry bylo přežití a rychlost růstu (hmotnost). Průměrné přežití na konci experimentu v jednotlivých 5 variantách režimů krmení bylo následující (T 107 ks, A5T1 5 145 ks, A10T10 150 ks, A 196 ks, A15T5 207 ks). Mezi skupinou A a A15T5 nebyl prokázán rozdíl po udělání směrodatné odchylky. Konečná hmotnost (mg) (po 20 dnech odchovu) dosáhla 28 ? 7,7 ve skupině A; 2,9 ? 1,4 ve skupině T; 4,4 ? 3,3 ve skupině A5T15; 7,4 ? 1,1 ve skupině A10T10; 15,9 ? 2,7 ve skupině A15T5. Z výsledků je patrné, že Turbatrix aceti se nedá využít pro odkrm raných stádií okouna říčního, protože mortalita a hmotnost ryb byla větší než v kontrolní skupině, kde bylo krmeno pouze Artemia sp. V druhém experimentu byla testována možnost redukce syndromu nenaplňování plynového měchýře u okouna v intenzivní akvakultuře pomocí několika typů povrchových substrátů. Naplnění plynového měchýře v jednotlivých skupinách bylo následovné (O 55 ? 27 %, S 40 ? 6 %, MT 58 ? 16 %, ML 38 ? 20 %, PP 65 ? 18 %, C 48 ? 8 %). Po udělání směrodatné odchylky nebyly výsledky signifikantní. Použité hladinové sběrače tuku se neosvědčily, protože procento naplnění plynového měchýře se nelišilo od kontrolní skupiny, kde žádný povrchový sběrač nečistot (olejového filmu) nebyl použit.
Optimalizace intenzivního chovu larev candáta obecného (Sander lucioperca L.)
MORAVA, Jakub
Cílem této diplomové práce bylo vyzkoušet, porovnat a najít nejvhodnější hustotu vířníků (Brachionus plicatilis) na růst a přežití larev candáta obecného (Sander lucioperca) v recirkulačním akvakulturním systému. Druhý pokus otestoval počáteční odkrm candáta za pomoci vířníka a jeho následné kombinace s žábronožkou. V prvním experimentu byl pozorován vliv různé hustoty vířníků na růst a přežití larev candáta. Další sledované hodnoty byly např. Fultonův koeficient, celková délka ryb, hmotnost ryb a podobně. Ryby byly rozděleny na 4 skupiny o různých dávkách krmení a na kontrolní skupinu, která krmení nebylo podáváno. Vířníci byli použiti ve čtyřech hustotách 2 ks, 6 ks, 10 ks a 20 ks vířníků na larvu. Nejlepší růst vykazovala skupina D, ale to bylo kompenzováno nižším přežitím. Naopak nejlepší přežití bylo zaznamenáno u skupiny C, ale u této skupiny byl zaznamenán nižší růst. Jako nejoptimálnější byla zvolena skupina B, která byla krmena dávkou 6 ks vířníků na larvu. V druhém experimentu byly sledovány změny na těle candátů po rozkrmu vířníkem a následné kombinaci s žábronožkou. Pozorováno bylo úspěšné naplnění plynového měchýře a deformity těla a páteře po 40 denním odchovu larev candáta v RAS. U ryb na konci experimentu byly zaznamenány deformity těla v podobě chybějící horní čelisti, dolní čelisti a obou čelistí. Deformity páteře se vyskytovaly v podobě skoliózy, lordózy, kyfózy a pokřivení zig zag. Experiment prokázal, že neúspěšně naplněný plynový měchýř úzce souvisí s tvorbou deformit u candáta. Dalším zaznamenaným negativním faktorem, který ovlivňuje plnění plynového měchýře, jsou mastnoty na povrchu hladiny vody, a proto bych doporučil ve fázi plnění plynového měchýře instalovat na hladinu sběrače mastnot.
Remodelační kraniální ortézy v období růstu dítěte
Pehalová, Barbora ; Černý, Pavel (vedoucí práce) ; Drnková, Jana (oponent)
Název: Remodelační kraniální ortézy v období růstu dítěte Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je podat ucelenou formou přehled o deformitách lebky novorozence, zejména o polohové plagiocefalii, a jejich terapeutické řešení se zaměřením na terapii helmou. Metody: Při vypracování práce jsem použila metodu kvalitativního sběru dat z literatury, časopisů a odborných článků. Získané informace jsem následně konzultovala s vedoucím práce Ing. Pavlem Černým, Ph.D. Výsledky: Počet dětí s polohovou plagiocefalií se od roku 1992 podstatně zvýšil jako důsledek kampaně "Back to Sleep" Americké asociace pediatrů (AAP), která doporučuje ukládat kojence do supinační spánkové polohy ve snaze snížit výskyt syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS). Výskyt SIDS se sice snížil, ale vzrostla prevalence polohové plagiocefalie. K léčbě této deformity existují dvě neinvazivní metody a to terapie polohováním a terapie helmou. Terapie helmou je bezesporu velmi důležitou součástí léčby polohových deformit hlavy. Je to efektivní, neinvazivní metoda s minimálními riziky a komplikacemi. Klíčová slova: kraniální ortéza, deformity, polohová plagiocefalie, terapie, diagnostika, neinvazivní metoda
Nevhodná obuv jako jedna z příčin deformit nohou,vliv prevence a efekt kompenzačních pomůcek
KAŇKOVSKÁ, Martina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou nejčastějších deformit nohy způsobených především vlivem nesprávné obuvi a dalších příčin, které zjišťuji na základě dotazníku v praktické části. V teoretické části jsem podrobněji rozebrala problematiku nohou a jejich nejčastějších získaných deformit. Zaměřila jsem se zde především na prevenci. Dále ve své také práci zmiňuji efekt a důležitost nošení kompenzačních pomůcek v obuvi. Je zde také přehled základních požadavků, podle kterých vhodnou obuv vybírat a je zde zmíněno jak bychom měli co nejoptimálněji zatěžovat nohu ve sportu či běžných činnostech. Praktická část zahrnuje vyhodnocení šetření aplikovaného na osobách, které navštívili Centrum technické ortopedie z důvodu nějakého problému týkajícího se potíží v oblasti nohou. Výzkumnou metodou byl dotazník, kde zjišťuji, jaká obuv k získaným deformitám nohy přispívá nejvíce, jestli užívají kompenzační pomůcky a které z nich uvedly zkoumané osoby jako nejefektivnější.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.